Kouzelný pes

Natálie Šťástková

⠀⠀⠀Seznamte se s pejskem Alíkem. Alík není ledajaký pes, je to totiž kouzelný pes. Alík nemá domov, tudíž ani páníčka. Toulá se po městě a hledá něco k jídlu. Je hodný a ani nekouše, ale žádní lidé se ho nechtějí ujmout. Až na jednoho, na Pepu.

⠀⠀⠀Pepa pořád dokola přemlouvá maminku, aby si pejska adoptovali, ale Pepíkův tatínek má na psy alergii. Proto maminka řekla Pepovi: „Pepíku, můžeš pejskovi nosit jídlo, jestli chceš.“ Alík byl slabý, nemohl ani kouzlit, ale když začal Pepa Alíkovi nosit jídlo, kouzla mu sílila.

⠀⠀⠀Jednoho večera Alík uslyšel křik dítěte. Běžel se podívat, co se děje. Viděl, že někdo unesl dítě, a proto zloděje běžel zastavit. Alík zaštěkal, zloděj se lekl a zastavil. Okolo šel zrovna Pepa s maminkou, a viděli, jak Alík štěká a vrčí na zloděje. Viděli pána v černém oblečení a s černou kuklou. Pepík rychle řekl mamince, ať zavolá policii. Maminka zavolala policii. Policajti přijeli, zatkly zloděje, posadili ho do auta a odjeli.

⠀⠀⠀Dítě bylo trochu od krve. Proto ho Alík vyléčil. Pepa řekl mamince: „Mami, koukej, co pejsek dokáže.“ Všichni lidé z paneláků se vzbudili, aby se podívali, co je venku za hluk. Viděli pejska, jak čaruje. Od té doby měli všichni Alíka rádi. Dokonce i Pepovo tatínek. Alík tatínka vyléčil, aby na Alíka neměl alergii a Pepa si mohl Alíka adoptovat. Alík a Pepík žili spolu šťastně. Pepa chodil do školy a Alík na něj čekal doma. Pepa vždycky, když přišel ze školy, pustil Alíka ven. Pepík byl rád, že si mohl Alíka adoptovat. Měli se moc rádi.