Kouzelný pes

Barbora Palátová

⠀⠀⠀V nedaleké vesnici žije malá rodinka s krásným flekatým psem jménem Bertík. Bertík není obyčejný pes, je to kouzelný pes. Má mnoho schopností, jedna z nich je, že umí číst myšlenky lidem. Dalšími schopnostmi jsou například nadzvedávání věcí pohledem, nebo se může maskovat tím, že si mu zbarví fleky do jiné barvy.

⠀⠀⠀Jednoho krásného slunečného dne se šel Bertík proběhnout na louku. Na druhé straně louky byl les. Bertík si ho nevšímal, dokud z něj něco neuslyšel. „Pomoooc,” ozvalo se z lesa. Bertík chvilku stál na místě a potom se rozběhl směrem k němu. Po několika vteřinách už stál na kraji lesa a v tu chvíli znovu někdo zakřičel: „Pomoooc.” Bertík šel ještě hlouběji do lesa a uviděl malou holčičku s copánky, která stála celá strnulá na místě a s vyděšeným výrazem pozorovala velkého rozzuřeného vlka. Bertík kousek popošel a snažil se vymyslet, jak osvobodí malou holčičku. V tu chvíli si uvědomil, že má své schopnosti a těmi jí může pomoci. Změnil si tedy barvu fleků, aby splynul se stromy a vlk si ho nevšiml. Vplížil se k němu a pohledem ho nadzvedl. Držel ho chvíli ve vzduchu a potom ho vší silou odhodil na druhou stranu lesa. Když vlka odhodil, holčička se udiveně podívala na Bertíka. Bertík nechápal, jak ho holčička může vidět, proto se podíval na své fleky. Bertík se vylekal, protože měly normální barvu. Holčička hned běžela k Bertíkovi a objala ho. To, že jí zachránil pes, jí přišlo zvláštní, ale nechala to být, protože byla ráda, že jí zachránil. Už se blížil večer, proto šli spolu domů. Když dorazili k Bertíkovo páníčkům, holčička ho ještě jednou objala a řekla: „Kdyby se ti něco stalo, tak zaštěkej a já ti pomůžu, bydlím jen dva domy od tebe.” Bertík jen poslušně přikývl hlavou a zmizel v domě.

⠀⠀⠀Druhý den ráno šel opět na louku, kde se potkal s tou samou holčičkou. Rychle k němu přiběhla a řekla mu: „Jmenuji se Kája a ty? No, jsi pes, ty asi neumíš mluvit, co? Nebo to je tvoje další schopnost?” Bertík zavrtěl hlavou. „Nevadí, budu ti říkat…. třeba Bertík.” Bertík dvakrát zaštěkal na souhlas. Celý den si spolu hráli na louce a moc je to bavilo, proto se domluvili, že tam budou chodit každý den. Dalších několik dní se potkávali na louce, ale jednoho dne se tam Bertík neobjevil. Kája o něj měla strach. „Co se mu asi tak stalo?”

⠀⠀⠀Bertík byl na cestě mezi loukou a vesnicí, když v tom jel po cestě vůz zapřažený koňmi, který byl plný kamenů. Snažil se mu vyhnout, proto zastavil na kraji cesty. Vůz byl ale moc plný, až z něj kameny vypadly. Kameny spadly na zem a zatarasily mu cestu. Chtěl je odhrnout, ale marně. Chvilku chodil sem a tam a přemýšlel, co má dělat. Pak mu to došlo: „Zkusím zaštěkat, třeba mi Kája pomůže,” řekl si pro sebe v hlavě. Kája šla mezitím z druhé strany cesty a v tu chvíli uslyšela štěkání. Hned se rozběhla směrem ke zvuku a po chvíli spatřila Bertíka. Kája hned pochopila, co se děje, proto začala odhrnovat kameny. Bertík se k ní rozběhl a packama ji objal kolem krku. Potom šli spolu na louku a opět si hráli a hráli si až do večera.

⠀⠀⠀Od té doby chodí na louku vždy společně a nic podobného se jim už nikdy nestalo.