Zastavení kácení lesa

Libuše Ječmínková

⠀⠀⠀Byla jednou jedna veverka a ta bydlela v lese se svými přáteli. Les byl blízko města. A jak byl blízko města, začal se les zužovat, protože ho začali kácet a zvířátka začala prchat z lesa.

⠀⠀⠀Ale veverka ostatním říkala, ať neopouští les, že ho zachrání. Ale nikdo jí nevěřil, jenom její kamarádi: paní želva, pan prasátko a los. Paní želva už byla velmi stará a pomalá. Kdysi uměla dělat kungfu, ale teď už se netrefí ani do dveří. Pan prasátko, no o tom ani nemluvím, ten se umí jenom válet v blátě. A los, ten si celé dny chroustá větvičky. Veverka je lepší, ta zase běhá po stromech.

⠀⠀⠀Veverka svolala všechny své kamarády na válečnou poradu. Konečně našli to vhodné místo. Tam veverka všem řekla, co chce podniknout. „Chci zastavit ty, co nám ničí les!” Všichni se jí vysmáli. Jediné želvě to přišlo jako dobrý nápad. Veverka se jí zeptala: „Naučila bys nás to kungfu?” „No já nevím.” „Prosím…” „No tak jo, teď vás zavedu na své tajné místo.” Želva najednou zrychlila a ukázala jim svoje kunfu nikdo tomu nemohl uvěřit tak se začali učit kunfu nikomu to nešlo ale byl už večer tak že museli jít domů. A takhle to dělali celé dny paní želvy a celé noci, když už měli natrénováno, šli ráno před les, čekali na ty, co ničili les celý den a pak si uvědomili, že v neděli nepracují. Tak tam šli další ráno, zaujaly bojové pozice, ty co ničí les se jim vysmáli a začalo se bojovat. Želva to zastavila a vysvětlila lidem, že teď nemají domov a že boj nikam nevede. Všichni se z toho poučili, lidé si víc vážili přírody a zvířátek, zvířátka si začali vážit paní želvy a všechna zvířátka se vrátila zpět do domova.